Pohádky na kolejích
Jiří Kahoun, ALBATROS, 2007
Máme přečtenou další pohádkovou knížku s motivy mašinek a tady je naše krátké zhodnocení… Musím říct, že z téhle knížky jsme měli rozporuplné pocity.
Kniha od Jiřího Kahouna obsahuje několik krátkých vyprávění, které na sebe vzájemně nenavazují (netáhne se celou knihou jedna dějová linka). Příběhy spolu nijak nesouvisí a jsou opravdu velmi krátké a svižné.
V každé pohádce se nějakým způsobem vyskytuje vlak, v některé více, v některé méně. Občas příběhům trochu chybí pointa nebo větší děj, žádné výchovné ponaučení z pohádky zde většinou také neplyne. Na konci některých vyprávění jsme na sebe zůstali všichni (rodiče i děti) tázavě koukat. „To už byl jako konec? A o čem to teda jako… Hm, aha…“.
Některé příběhy jsou ale docela zajímavé, jako třeba pohádka o důlní mašince Kolozubce a permoníkách, kteří se na ní v noci rádi vozili a když důl zavřeli, pomohli jí zachránit.
Jednotlivé pohádky tak působí trochu nevyváženě, některé jsou opravdu hezké, jako třeba ta výše zmiňovaná, ale jsou tam i takové tak říkajíc „o ničem“.
Knížka potěší děti tím, že se ve vyprávěních vyskytují mašinky včetně obrázků. Pro mě z pohledu rodiče je knížka na zapůjčení z knihovny dobrá, ale do vlastní knihovničky bych si raději pořídila jiný kus, například Pohádky o nezbedných mašinkách nebo Přednostu Drahoráda.